Kréta svátky

Během řeckého roku se stále něco děje a slaví. To ostatně neodmyslitelně patří k řecké nátuře. Řekové se rádi baví, milují svátky, oslavy a festivaly. Některé tyto události jsou náboženské, jiné kulturní další jen záminkou pro bujaré veselí.

O státních svátcích mají všechny banky, obchody, většina muzeí a archeologických areálů zavřeno.

ŘECKÉ STÁTNÍ SVÁTKY

1.leden – Nový rok - Svátek slaví nositelé jmen Vasilis a Vasilika. O silvestrovské noci muži hrají karty a často prohrají i značné sumy. Po bohoslužbě v kostele následuje dávání dárků, zpěv, tanec a všeobecné veselí. Ráno na nový rok se děti vydají na koledu. Chodí po domech a za odměnu dostávají sladkosti a drobné. Doma se krájí tzv. vasilopitta – novoroční koláč. Tradice praví, že ten kdo najde ve svém kousku zapečenou minci, bude mít šťastný rok.

6.leden – Epiphanias - Tři králové. Slaví se Kristův křest. Svěcení vody s potopením kříže. Žehná se voda – řeky, moře a jezera.

Masopust - Pohyblivý svátek. Čtyřicet dní před velikonocemi se koná karneval. Karneval má mnoho různých podob, v každé oblasti se slaví trošku jinak. Povětšinou je však spojen s veselými kostýmy, oslavami a tradičními tanci. Jeden z největších a nejvyhlášenějších karnevalů Řecka se koná v Rethymnu. Alegorické vozy a průvod masek procházejí za zvuků samby a taneční hudby centrem města. Po skončení průvodu se alegorické vozy spálí.

25. březen – Svátek zvěstování Panny Marie a státní svátek – Připomenutí řeckého boje za nezávislost. V tento den byl v r. 1821 započat národně-osvobozenecký boj Řeků proti turecké říši. Odstartoval ho biskup Germanos, když v klášteře Agias Lavras vyvěsil řeckou vlajku. Oslavy probíhají formou slavnostních průvodů a vojenských přehlídek. Den nezávislosti se kryje s církevním svátkem Zvěstování Panně Marii.

Velikonoce (Pascha) - Velký pátek, Velikonoční neděle. Pohyblivé svátky. Velikonoce jsou nejdůležitějším svátkem řeckého ortodoxního náboženství. Důraz se klade především na vzkříšení spíše než na ukřižování, jedná se tedy o radostnou událost. Půst začíná o Masopustním pondělí, které se obvykle slaví piknikem. Tragický vrchol velikonočního týdne představuje procesí epithapios na Velký pátek. Radostný vrchol se slaví v noci z Bílé soboty na Velikonoční neděli. Probíhá svatá liturgie, na kterou si věřící přinášejí svíčky. Kostel je zahalen do tmy a o půlnoci potom kněz zvolá: „Pohleďte, světlo! Kristus vstal z mrtvých (Christos anesti)“ a podá z kněžiště hořící svíci, od které si přítomní připalují své svíce. Kostel se rozzáří světlem a na prostranství před kostelem se zažehne hromada dříví, na níž je symbolicky upálen Jidáš. Přinést si domů hořící svíci zapálenou o této magické noci je příznivým znamením. Nad vchodovými dveřmi se touto hořící svící vypálí kříž. Řekové milují ohňostroje a ohňostroj samozřejmě nesmí chybět ani při této příležitosti. Po něm propukne veselice, podává se polévka z jehněčích vnitřností, zvaná margiritsa. Na Velikonoční pondělí všude voní jehněčí rožněné na dřevěném uhlí. Kdo nelení, opéká i tzv. kokoretsi, jehněčí vnitřnosti napíchané na jehle a omotané střívky. Celé pondělí se jí, pije, tančí a veselí. A to někdy dokonce až do úterý! Velikonoce jsou příležitostí, kdy se za svými rodinami vracejí příbuzní z Athén či ze zahraničí, aby tento největší svátek oslavili společně.

Pozn.: Svátky velikonoční a na ně navazující svátky se v Řecku řídí podle pravoslavné církve a shodují se s katolickými velikonočními svátky jednou za čtyři roky, v ostatních letech se mohou lišit až o tři týdny.

1.květen – Svátek práce - Svátek práce se slaví zároveň jako svátek jara. Lidé v tento den masově prchají z měst do přírody. Během pikniku trhají divoké květiny a vážou z nich věnce. Těmi potom zdobí své domy. Tradiční rodinné grilování.

15. srpen – Svátek zesnutí Matky boží – Tento svátek je po Velikonocích druhým nejvýznamnějším náboženským svátkem. Oslavy probíhají především v kostelech zasvěcených panně Marii. Na Krétě – hra na lyru a tanec; nejslavnější místo oslav – klášter Chrisoskalitissa na západě ostrova.

28. říjen – Státní svátek, „Den Ochi“ (= den Ne) - V tento den se připomíná odmítnutí řeckého generála Ioannise Metaxase v r. 1940 povolit Mussoliniho vojákům volný průchod Řeckem během druhé světové války. Konají se vojenské přehlídky, vzpomínkové akce, tradiční tance…

25. prosinec – 1.svátek vánoční

26. prosinec – 2. svátek vánoční - Vánoce jsou druhým nejvýznamnějším pravoslavným svátkem po Velikonocích. Význam Vánoc v poslední době roste – vliv západu. Podobně jako u nás jsou to svátky rodinného krbu a čas velkých výdajů a vánočních stromečků. Lidé se vzájemně zvou na oběd nebo večeři.

NĚKTERÉ MÍSTNÍ SVÁTKY

20.-27. květen Chania – týden „Bitvy o Krétu“ v roce 1941

červen Achládes – slavnost meruněk

27.červenec Chersonissos – svátek melounů

Léto Heráklion – festival „Léto v Heraklionu“ s operními, divadelními, folklorními a tanečními představeními, stejně jako výstavami, přednáškami a sympozii

Rethymno - „Festival renesance“. V letním divadle „Erofili“ v pevnosti se pořádají divadelní představení krétských renesančních dramatiků, jakož i hry Shakespearovy, Molierovy a dalších. Přijíždějí hudebníci z celého světa, pořádají se výstavy.

slavy vinobraní

5.-6. srpen Arachnes – procesí z Arachnesu na horu Juktas – Proměnění páně

25.srpen Heraklion – velká procesí na počest sv. Tita, ochránce Kréty

7.-9. listopad Rethymno a klášter Arkadi - vzpomínkové slavnosti na povstání v roce 1886

11. listopad Heraklion – svátek sv.Minase, ochránce Heraklionu